Bez prace nejsou kolace – tak to me ucili od mala a nasledkem toho me cely zivot provazi strach z hladu. Bohuzel se proti memu usili nasytit nejblizsiho sveho – sebe – stavi premnoho prekazek. Osm hodin denne musim spat. S touto komplikaci jsem se po dlouhych bojich vyrovnal. Ale spousta povinnosti dalsich, z tech hlavnich treba milovani s pritelkyni, prochazky lesem, jizda na motorce, piti vina – mi brani abych se uspesne a natrvalo zapojil do pracovniho procesu. A protoze co se musi, to se musi – coz je mimochodem velice originalni a neotrele heslo – nelze nez se smirit s hladem. Prece bych kvůli makovym nebo tvarohovym kouskum peceneho testa nehodil svuj zivot do vsedni rutiny. Snad jedine, kdyby byli povidlove..
Hodnoťte:
Zhlédnuto 20x